Jack RUSSELL - For You

Začátek milénia nebyl pro Great White ani Jacka Russella nejlepší dobou. Kapela byla v koncích, když ji opustili skoro všichni členové, Jack lepil sestavu, jak to šlo, i jeho osobní život byl v troskách. Procházel rozvodem, zemřel mu otec a až po uši spadl do starých návyků, ať už se jednalo o drogy nebo alkohol. Kapele a managementu Great White oznámil, že odchází na sólovou dráhu. Ne tak, jako v roce 1995, kdy natočil „Shelter Me“, ale tentokrát bez berliček kapely a bez jakékoliv účasti jejích členů. ..více

[recenze]

[28.11.2024]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

RISK - Turpitude

Hanebnost? No dobrá, jestli to tak vnímáte… Název pátého (a posledního) alba Risk je dvojsečný – v kontextu celé diskografie kapely je užití pojmu „Turpitude“ částečně na místě, pokud se Mikušově partě dalo v průběhu intenzivní životní pětiletky něco na jednotlivých albech vyčítat, je „Turpitude“ jakýmsi přehledem toho, co se kapele ne úplně vydařilo. Ztratila se sranda a živočišnost prvních desek, ztratila se atmosféra desky „The Reborn“. Nápady byly značně vylouhované, na Heimiho Mikuse jako by po dvaceti letech na scéně ..více

[recenze]

[28.11.2024]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 4,5/10]

SIX DEGREES OF SEPARATION - Never After

Listen
can you hear it?
that noise
tastes of panic and fear…


Ať řeknu o novince Six Degreeds Of Separation „Never After“ cokoliv, všechno bude pravda (a všechno může to být použito proti mně)...více

[recenze]

[27.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

Timo TOLKKI - Classical Variations and Themes 2​:​ Ultima Thule

Občas se sice může zdát, že nepsaný bůh druhé power metalové vlny zmizel do ústraní, opak je ale pravdou. Kdysi geniální skladatel neustále kuje pikle, jak zasednout zpět na piedestal, přičemž je to téměř vždy spjato s návratem k nejslavnější éře "jeho" Stratovarius. Svým způsobem to platí i pro nové album, na kterém se Tolkki věnuje "klasickým tématům a variacím". Jde již o druhý díl, k nalezení první části musíme po časové ose putovat přesně o třicet let zpět, tedy do roku 1994. ..více

[recenze]

[27.11.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]

SÓLSTAFIR - Hin Helga Kvol

Islanďania Sólstafir pripravili pestrofarebne hudobnú dávku svojej nádhernej palety aj v roku 2024. Nový album, ktorý vychádza po štyroch rokoch od ostatného zárezu, dostal názov „Hin Helga Kvol“. Použitie slova pestrofarebné nie je náhoda. Piesne na novinke sú veľmi rozmanité a širokospektrálne putovanie skrz rôzne škatuľky a štýly sú asi to najkrajšie, ktoré okrem silnej melodickosti v sebe Sólstafir nosia. Album je nahratý v ich rodnom islandskom jazyku...více

[recenze]

[26.11.2024]

[Ján Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]

PRIMAL SCREAM - Come Ahead

S Primal Scream to fanoušci nikdy neměli jednoduché. Kapela se skrze původní folk rock během pár let vypracovala ve stěžejní kapelu britské kytarové scény, ale jen co s eponymním druhým albem dosáhla uznání v rockových kruzích, přišla s tanečně orientovaným počinem „Screamadelica“, které jí vystřelilo ke hvězdám v rámci zvýšeného zájmu o elektronickou hudbu. Velký úspěch kapelu čekal i s dalším dílem, hard rockovým počinem „Give Out But Don`t Give Up“, ..více

[recenze]

[26.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

SUNSTORM - Restless Fight

Parta Sunstorm prošla ve své dosavadní historii tolika personálními změnami, že její název dává smysl už leda pro statistiky firmy Frontiers Records, která to před lety všechno vymyslela. Úspěch eponymního debutu byl ovšem tak velký, že se label projektu Sunstorm prostě nechce vzdát, což fanoušci melodického rocku sledují s pobaveným odstupem. Nemají přitom co ztratit, takže se můžou bez obav pustit do poslechu nového alba s titulem "Reckless Fight", ..více

[recenze]

[25.11.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

SLADE - Till Deaf Do Us Part

Když se Slade v srpnu představili na festivalu Monsters Of Rock v Castle Donnington, byl to definitivní krok k návratu na scénu, o němž se hovořilo už od koncertu v Readingu rok předtím. Deska „We`ll Bring The House Down“ sice ještě přesvědčit nedokázala, ovšem stejnojmenný singl naznačil, že se ledy začínají lámat. „Všechno šlo dobře a od Donningtonu nás považovali za heavy metalovou kapelu,“ řekl při vzpomínkách na začátek osmdesátých let bubeník Don Powell...více

[recenze]

[25.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

THANATEROS - Tranceforming

Před třiadvaceti lety vstoupili gotičtí folkaři Thanateros na scénu albem „The First Rite“, jež zasvětili magii, uctívání přírody, starých bohů a šamanismu. Ne, že by se na následujících pěti albech těmto tématům zcela vyhýbali, ale že výběr námětu na debutu nebyl náhodný, podtrhli až letos s novinkou „Tranceforming“. A stejně jako při vymýšlení názvu kapely prokázali, že jim nechybí důvtip a smysl pro hravost (jméno Thanateros je sloučeninou jména boha smrti (Thanatos)..více

[recenze]

[24.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Jiří URBAN (ARAKAIN) - Příklon k hard rocku byl naše zklidnění a konec spěchání

Po zásadních počinech „Thrash The Trash“, „Schizofrenie“ a „Apage Satanas“ došlo při průletu diskografií Arakainu i na nové vydání alba „S.O.S“ z roku 1996. To nemá takový status jako zmíněné tři desky, ale rozhodně patří do zlaté pokladnice Arakainu. Když deska původně vyšla, měl Arakain pevně ukotvené místo na české hudební scéně, a co se týče tvrdé hudby, stále byl jejím tahounem i přes řadu trendů, ať šlo o grunge, alternativní rock či death metal, které se v polovině devadesátých let ..více

[rozhovory]

[24.11.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

ALKONOST - Дар саламандры

Historie tatarstánců Alkonost se začala psát už téměř před třiceti lety. Projíždět kompletní seznam těch, kteří za tuhle dobu kapelou prošli, by zabralo hodně dlouhou dobu, podstatná jsou však dvě jména – kytarista Andrey Losev (tehdy ještě po pseudonymem Elk) v druhé polovině roku 1995 rozběhl vlastní projekt, v němž se chtěl zaměřit na středověkou evropskou hudbu a ruské lidové melodie, a když se mu o rok později podařilo dát dohromady muzikanty, kteří měli podobnou touhu, vznikli Alkonost. V roce 2012 se k Alkonost ..více

[recenze]

[23.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

POWERFLO - Gorilla Warfare

Situace, v jaké se Powerflo nachází, je zcela odlišná než ta, v níž byli v době vydání senzačního debutu z roku 2017. Je s podivem, že se vůbec vrací, protože před sedmi lety působila jako ventil pro kytaristu Billyho Graziadeie, který ještě neměl rozjetý projekt Billybio a jeho domovští Biohazard byli u ledu. Bez angažmá byl také exbasista Fear Factory Christian Olde Wolbers, a ani rapoví Cypress Hill, k nimž patří zpěvák Senen Reynes (známější jako Sen Dog), neoplývali překotnou aktivitou, či spíše nedělali vlbec nic. ..více

[recenze]

[23.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

HUMAN ZOO - Echoes Beyond

Asi by těžko byl v podání Human Zoo saxofon tak silnou zbraní, kdyby neměli jako základ vydařené skladby. Německé sexteto však má talent k tomu psát silné hard rockové písně s chytlavými refrény a jelikož zrovna netrpí workoholismem, nehrozí, že by mohli své posluchače utahat žánrovým stereotypem. Po poměrně rychlém startu, při kterém Human Zoo v první dekádě tohoto století vydali rychle za sebou dvě alba, začali se pauzy mezi jejich nahrávkami natahovat. Ta aktuální dosáhla osmi let, nicméně obligátní otázka, ..více

[recenze]

[22.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

WITHIN SILENCE - The Eclipse of Worlds

I když jsem si v rámci recenze na minulou desku Slováků Within Silence neodpustil jisté remcání, na nový, v pořadí třetí studiový zápis s titulem "The Eclipse of Worlds" jsem se hodně těšil. Přece jenom československých power metalových uskupení není mnoho, zvlášť těch dobrých, k nimž musíme partu ze sousedního státu (i přes drobné zakolísání na minulé fošně) zcela jistě počítat. Slováci si krom nesporného řemeslného talentu umí pohlídat marketingové i produkční zázemí, a přitom se obklopit mistry svého řemesla. ..více

[recenze]

[22.11.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

Jack RUSSELL - Shelter Me

Pro rockového muzikanta, který byl bytostně srostlý s losangeleskou scénou osmdesátých let a v téže době slavil i největší úspěchy, nebyl horší rok než pětadevadesátý. Předchozích pár let takový hudebník dostával po hubě nejen od vydavatelství a médií, ale i od bývalých fanoušků třeba za to, že kdysi nosil natupírované vlasy, ale rok 1995 byl zlomovým, neboť většinou upadl do nezájmu širší veřejnosti. Scéna se zmítala jako v horečce, ..více

[recenze]

[21.11.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

RISK - The Reborn

Kalijuga… věk degenerace je naší současností. Lidé jsou zlí, hádaví otroci, chudí a nešťastní, neboť si nezaslouží štěstí… Dominují jim ženy, které jsou povrchní, upovídané, chlípné a mají příliš mnoho dětí… Jsou utlačováni svými vládci a sužováni přírodními katastrofami, hladomorem a válkami. Jejich neštěstí skončí až znovuzrozením ničitele Ravany. Tak je psáno." ..více

[recenze]

[21.11.2024]

[Savapip]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

THE CURE - Songs Of A Lost World

Skutečnost, že se The Cure vrací s novým albem, nevyžaduje žádné další konstatování, aby tato zpráva mohla plnit přední stránky hudebních médií. Návrat britské formace kolem podivínského frontmana Roberta Smithe je na hudební scéně bezesporu jednou z nejdůležitějších událostí pomalu končícího roku, protože dlouhá léta se v to vůbec nedoufalo. Od doby, kdy kapela slavila největší úspěchy, uplynulo už více než třicet let a od chvíle, kdy vydala poslední album „4:13 Dream“ rovných šestnáct. ..více

[recenze]

[20.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]